Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 1 2 3 4 5 6

Aktuální počasí

Počasí dnes:

21. 4. 2018

poloj

Bude skoro jasno až polojasno. Denní teploty 24 až 28°C. Noční teploty 11 až 7°C.

 

AMETEO
amatérská meteo stanice
Senomaty

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Rozpočet

logo
Rozklikávací rozpočet

Svazek obcí mikroregionu

Městys Senomaty je od roku 1999 členem SO mikroregionu

ČISTÁ - SENOMATY

SO mikroregionu Čistá-Senomaty

Bezpečné Rakovnicko

logo

Veřejná sbírka

„POŘÍZENÍ NOVÝCH ZVONŮ DO ZVONICE“

Do sbírky je možné přispět:

do sbírkové pokladničky v kanceláři Úřadu městyse Senomaty

 na bankovní účet určený pro sbírku: 20036-540610379/0800

Senomatské zvony

Virtuální prohlídka

Obsah

Významné osobnosti městyse Senomaty

 

Karel Burian

Karel BurianHrdinný tenor světového jména, pěvec hlasu vynikajícího rozsahem i silou, schopného přednášet i ty nejnáročnější operní role, pěvec dokonalé techniky a strhujícího projevu, jedna z největších osobností světové operní historie, básník a překladatel Karel Burian se narodil 12. ledna 1870 v Rousínově a zemřel 25. září 1924 v Senomatech. Zpíval sto největších operních rolí v pěti světových jazycích, byl vyznamenán mnoha řády, Paříž, kde zpíval s Emou Destinovou,  jej velebila jako Krále pěvců a poklonil se mu i legendární Caruso. Na rodném domě má Karel Burian pamětní desku, v Senomatech před školou je pamětní kámen na místě, kde stával jeho statek. Popel Karla Buriana a jeho bratra Emila je uložen v Urnovém háji v Rakovníku v památníku bratří Burianů. 


Jiří Holý (29.června 1896 v Senomatech - 8.září 1943 v Berlíně)

Majitel velkého zemědělského hospodářství č.p. 21. Po obsazení Československa německou armádou...
 

Básník František Chládek

Na hřbitově v Senomatech je pochován nadějný český básník 19. století František Chládek, rodák ze Hředel. V Senomatech, kam s rodinou přišel roku 1855, prožil posledních šest let života. V září roku 1861 podlehl tuberkulóze, bylo mu pouhých 32 let. S mladým básníkem se nekrologem v novinách rozloučil i Jan Neruda, který Chládka nazval „nejnadanějším ze samouků českých“ a dodal, že v lepších poměrech „by se byl vyšinul k čestnému stupni v písemnictví českém.“ Chládek psal spontánní básně plné vlastenectví, vztahu k rodnému Rakovnicku, úctě a lásce k české historii a knihám, byl také autorem nových textů ke známým melodiím, z nichž řada na Rakovnicku zlidověla. Básníkův náhrobní pomník, který věnoval dělnický spolek z Olomouce, zhotovil roku 1875 sochař Alois Amort. 

 

Sochař a paleontolog Celda Klouček

Autorem ornamentální výzdoby pomníku svatého Václava na Václavském náměstí v Praze, štukové výzdoby Strakovy akademie a dalších pražských budov, pozoruhodné barokní vázy v Seminářské zahradě na Petříně, kterou původně vytvořil jako součást výzdoby Královského pavilonu při Zemské jubilejní výstavě roku 1891, nebo skulptur a reliéfů průhonického zámku je senomatský rodák Celda Klouček, vynikající český sochař a dekoratér. Celda Klouček, rytíř Železné koruny umění, se narodil 6. prosince 1855. Vedle umění se věnoval i paleontologii a statigrafii (nauce o posloupnosti horninových vrstev). Také v těchto oborech, ač se jim začal věnovat teprve po padesátce, dosáhl skvělých výsledků, mimo jiné shromáždil rozsáhlou sbírku zkamenělin, která se stala součástí sbírek Národního muzea v Praze, a objevil několik nových druhů prehistorické fauny. Celda Klouček zemřel roku 1935 v Praze.

 

Kateřina Jalovcová (*1978, Hostokryje) 

Mezosopranistka, která studovala zpěv na konzervatoři v Praze. Od roku 2006 je sólistkou opery Národního divadla v Praze a jako host účinkuje také na dalších domácích ale i zahraničních scénách. Bližší informace zde.

 

Prof. Max Konopásek  (1820 - 1879)

Hudební pedagog Prof. Max Konopásek se narodil 6. října 1820 v Senomatech a zemřel ve Lvově roku 1879. Po studiích hudby v Praze se stal učitelem na proslulém Prokschově hudebním ústavu. Po odchodu na Halič zastával prestižní místa v rodinách hraběte Badeniho v Samboru či ve Lvově. Byl zastáncem myšlenky všeslovanské hudby vycházející z ruské hudby. I když z dnešního pohledu se jedná o myšlenku nereálnou, vyvolala vlnu zájmu i nevole v nejvyšších uměleckých kruzích. V osobnosti Maxe Konopáska můžeme spatřit nejen výborného hudebního pedagoga působícího v zahraničí, ale i osobnost, která se nesmazatelně zaopsala do dějin české hudby. (zdroj Domovem české hudby o.p.s.)